DOVOLENÁ 2009 ... ŠUMAVA

Špičák - Černé jezero - Čertovo jezero - Špičák
Na rozdíl od českých vlaků je cesta německým Wald Bahnem z Železné Rudy do Špičáku mnohem pohodlnější a příjemnější. Kdyby tu souprava nekončila, klidně bychom jeli dál. Na Špičácké sedlo už se ale musí pěšky, a je to po čertech do kopce. Cestou je leccos k vidění, kupříkladu jakási ocelová koule. Nápis na štítku praví, že by mohlo jít o plynové zařízení. Ze sedla k Černému jezeru je to pak už vyloženě pohodovka asfaltovou silničkou, víceméně po vrstevnici. Podle mapy jsou to z Černého jezera k Čertovu nějaké dva kilometry. Kousek. Ale skutečnost je mnohem drsnější, výstup na Rozvodí dá zabrat každému. Po vysupění nahoru hledíme zpět plni hrdosti, že jsme to dokázali. A už se těšíme, že k Čertovu jezeru je to jen a jen z kopce. Radost nám kazí fakt, že strmé klesání je plné kamenů a kořenů stromů. Po krátkém odpočinku u Čertova jezera pokračujeme zhruba po vrstevnici kolem Špičáku, přetneme několik sjezdovek, a scházíme zpátky dolů k nádraží. Čekání na vlak vyplňuji fotografováním portálu tunelu, který je se svou téměř osmnáctisetmetrovou délkou nejdelším v České republice.
Zvětšit obrázek
Wald Bahn
Zvětšit obrázek
Plynofikace lesa
Zvětšit obrázek
Potok u cesty
Zvětšit obrázek
U potoka u cesty
Zvětšit obrázek
Svatý kámen
Zvětšit obrázek
Silene dioica
Zvětšit obrázek
Černé jezero
Zvětšit obrázek
Výstup na Rozvodí
Zvětšit obrázek
Mlsoun
Zvětšit obrázek
Z Rozvodí zpět dolů
Zvětšit obrázek
K Čertovu jezeru
Zvětšit obrázek
Lesem
Zvětšit obrázek
Čertovo jezero
Zvětšit obrázek
Výpusť Čertova jezera
Zvětšit obrázek
Chobotnice
Zvětšit obrázek
Sjezdovka v létě
Zvětšit obrázek
Špičácký tunel
Zvětšit obrázek
Nadmořská výška
   


Železná Ruda - Alžbětín
Cesta z Železné Rudy do Alžbětína je veskrze z kopce, naprostio ideální pro lenocha mého typu. Hned za tabulí označující začátek obce padne pohled na tržnici plnou kýčů a cetek, tržnici, jakých jsou v příhraničí desítky a snad i stovky. Pár kroků před státní hranicí stojí smutně doslouživší česká celnice, za čárou pak bavorský protějšek. V restauraci na nádraží (které je mimochodem zajímavé tím, že jeho středem prochází českoněmecká státní hranice) si dáváme kávu s borůvkovým koláčem, a po chvíli už ujíždíme lokálkou zpátky do Rudy.
Zvětšit obrázek
Esíčko k Alžbětínu
Zvětšit obrázek
(Ne)vkus
Zvětšit obrázek
Pane, tystapade
Zvětšit obrázek
Ježek
Zvětšit obrázek
Dosloužilá celnice
Zvětšit obrázek
Velký Javor
Zvětšit obrázek
Portrét přes čáru
Zvětšit obrázek
Českoněmecké nádraží
Zvětšit obrázek
Levá v Česku, pravá v SRN
     


Čeňkova Pila - Jezerní slať - Modrava - Antýgl
Čeňkova Pila je zajímavá mnoha věcmi. Vodní náhon k bývalé Čeňkově pile, odkud pokračuje nadzemním korytem k malé vodní elektrárně z roku 1912. Tato elektrárna se nachází u soutoku Vydry s Křemelnou, od nějž voda dále teče jako Otava. Říká se, že na druhém břehu psal Bedřich Smetana svoji Mou vlast. O kousek výše, na Vydře, se nachází elektrárna novější, postavená ve čtyřicátých letech dvacátého století.
Mezi Horskou Kvildou a Kvildou lze najít Jezerní slať. Musím se přiznat, že jsem něco takového viděl na vlastní oči poprvé v životě. Za pozornost stojí fakt, že průměrná roční teplota zde činí něco málo přes dva stupně Celsia.
Z Modravy jsme podnikli několikakilometrovou procházku proti proudu Roklanského potoka. V krásném prostředí by nikdo nehádal, že tudy vedly ještě nedávno drátěné zátarasy.
Prohlídku okolí Antýglu jsme hodně ošidili, neboť počasí se začalo kazit. Ochladilo se, zvedl se vítr, každou chvíli mohlo začít pršet. Prošli jsme jen několik stovek metrů podél kanálu, a pak honem zpátky.
Zvětšit obrázek
Kanál k bývalé Čeňkově pile
Zvětšit obrázek
Vantrok ke staré elektrárně
Zvětšit obrázek
Vydra + Křemelná = Otava
Zvětšit obrázek
Nová elektrárna na Vydře
Zvětšit obrázek
Meteorologická stanice
Zvětšit obrázek
Jezerní slať
Zvětšit obrázek
Jezerní slať podruhé
Zvětšit obrázek
... a potřetí
Zvětšit obrázek
Filipova huť
Zvětšit obrázek
Balvan
Zvětšit obrázek
Detailek
Zvětšit obrázek
Roklanský potok po proudu
Zvětšit obrázek
Generace
Zvětšit obrázek
Samotář
Zvětšit obrázek
Roklanský potok proti proudu
Zvětšit obrázek
Mateřídouška?
Zvětšit obrázek
Na břehu
Zvětšit obrázek
Koupání zakázáno
Zvětšit obrázek
Můstek nad kanálem
Zvětšit obrázek
Vchynicko - Tetovský kanál


Hojsova Stráž
Nádraží je od Hojsovy Stráže vzdálené dobře kilometr a půl. A to nemluvím o tom, že sama obec se také táhne jako pověstný týden před výplatou. Nechtěl bych věru tuto cestu absolvovat každý den. Kousek za nádražím jsem u cesty objevil něco, co mi silně připomínalo poklopy nějakých tajemných vstupů do ještě tajemnějšího podzemí. Byly však všechny zajištěny visacími zámky, takže jsou pro mne dodnes záhadou.
Vlastní Hojsova Stráž je jinak typickou horskou obcí, v minulosti evidentně hodně německou, o čemž svědčí i náhrobky na místním hřbitůvku.
A mimochodem, v jedné z místních hospůdek měli vynikající knedlíky plněné uzeným masem, a jako moučník palačinky. S borůvkami, jak jinak.
Zvětšit obrázek
Hodiny
Zvětšit obrázek
Co je to?
Zvětšit obrázek
Panelový folklór
Zvětšit obrázek
Opuštěné bydlo
Zvětšit obrázek
Variace na okno
Zvětšit obrázek
All inclusive
Zvětšit obrázek
Pohled do chrámu
Zvětšit obrázek
Do nebe
Zvětšit obrázek
Krchov
     


Hartmanice - Borová Lada
Hartmanická synagoga byla ještě před několika lety ve stavu, že by za její znovuvzkříšení nedal nikdo ani vindru. Ale zdařilo se, a nyní je v ní muzeum. Mimochodem, velice zajímavé jsou tu fotografie vesnic, které byly v padesátých letech srovnány se zemí, a současně dnešní fotografie týchž míst.
O kus dál, nedaleko obce Borová Lada se nachází slať, v níž je největší rašelinné jezírko. Je to opravdu taková krása, kterou snad ani nelze popsat slovy, musí se vidět.
Koneckonců stejně jako celá Šumavu...
Zvětšit obrázek
Hartmanická synagoga
Zvětšit obrázek
Hartmanická perspektiva
Zvětšit obrázek
Parkoviště pro bicykly
Zvětšit obrázek
Poválková výhybka
Zvětšit obrázek
Břízky
Zvětšit obrázek
Největší slaťové jezírko
Zvětšit obrázek
Jeden z mnoha ostrůvků
Zvětšit obrázek
Pohled přes slať do dálky
Zvětšit obrázek
Z blízka
Zvětšit obrázek
Serpentýny
   



Všechny zde použité fotografie jsou originálními autorskými díly a jako takové podléhají autorskému zákonu. Jejich další volné používání, kopírování a šíření není bez souhlasu autora dovoleno.

Stránku jsem spáchal (upravil) 30.07.2009 Napište mi